Předpoklad, že extrémní deště povedou k povodním, srovnatelným s rokem 2002, se v okrese patrně nenaplní
2024-09-14 12:20:16 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Takřka nepřetržitý déšť, poměrně ostrý vítr a také fakt, že půda je již nasáklá a další přívaly vody nedokáže absorbovat - realita několika posledních dnů. Hydrology předpokládané riziko, že by mohla nastat situace blízká ničivým povodním v roce 2002, se v našem okrese patrně nenaplní.
Vltava, přehrada Orlík - foto ze dne 13. srpna 2002. Pár minut poté, co jsem zde stál a tento snímek pořídil, byla komunikace vedoucí po levém břehu směrem k elektrárně zaplavena rozbouřenou řekou. Následně živel strhnul pár set metrů níže i solenický most, po kterém jsem ještě stačil přejít. Na hrázi jsou vidět přihlížející lidé. Následně byl vjezd i vstup na hráz zakázán.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Hlásný profil na přehradě vodního díla Orlík nyní sděluje průtok 670 m3, což zde ustanovuje 1. stupeň povodňové aktivity (tzv. povodňová bdělost). Menší toky okresu Příbram jsou převážně pod 1. stupněm povodňové aktivity, někdy i hluboko pod ním, mají však dosud tendenci k růstu vodního stavu.
To platí například pro Skalici, která se měří nedaleko Zadního Poříčí, u níž se vodní stav z běžných 40 cm zvedl na současných 93 cm. Podobně je tomu i u Obecnického potoka, kde běžných 7 cm, hraničících se suchem, v posledních hodinách vyrostlo na 78 cm.
Podobné údaje bychom nalezli také na Brzině nebo Mastníku. Výrazněji se předvádí Litavka, kde je v oblasti Jinec vyhlášen 1. stupeň povodňové aktivity. Litavka, ze stavu blížícímu se hranici sucha (což je zde 12 cm) vyšplhala na 77 cm. Model však již ukazuje předpověď poklesu. Také Kocába ve Štěchovicích vykazuje prudký nárůst hladiny a blíží se 1. stupni povodňové aktivity.
Na západní straně Brd, v Hrádku, ovšem říčka Klabava tradičně zlobí a její aktivita se vyšplhala blízko ke 3. stupni povodňové aktivity (170 cm). Také zde model předpokládá její pokles, v následujícím období (16.9. a 17.9.) však opětovný nárůst. Podobně v Hořovicích se chová v Brdech pramenící Červený potok, jehož hladina prozatím setrvale roste.
Z výše uvedených údajů tedy prozatím, zdůrazňuji prozatím, vyplývá, že škody, pramenící z vyšších povodňových stupňů, patrně nebudou v našem okrese velké, zejména srovnáme-li je se současnou situací v ČR východně od nás. U některých větších toků je však třeba počítat s efektem zpoždění, což může situaci ještě zkomplikovat.
(Zdroj: Český hydrometeorologický ústav)
Mgr. Jaroslav Hodrment ©