Server www.pribramsko.eu byl založen 13. května 2008
Cesta do pekla je vydlážděna dobrými úmysly. Je opětovná snaha o sloučení příbramských gymnázií dobrá věc?
2021-01-27 08:28:01 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Krátce po nástupu nového vedení Středočeského kraje vyšla opět najevo snaha o tzv. optimalizaci příbramského školství. Dle názoru středočeského radního pro oblast školství Milana Váchy je zde zásadní nerovnováha - nepoměr spočívá ve velkém počtu míst na gymnáziích, čímž se deformuje přístup ke vzdělávání. Kantoři však vyjadřují zásadní nesouhlas.
Gymnázium Příbram Legionářů a Gymnázium pod Svatou Horou.
(Foto redakce)
Obecně nemám proti názoru radního Milana Váchy námitek. Nároky na studenty středních škol dříve bývaly daleko přísnější, jednalo se skutečně o výběrové studium. Na druhé straně - mohu ze zkušenosti potvrdit, že každá střední škola měla a má i dnes svoji vlastní osobitost. Ta je dána vedením školy, kolektivem pedagogů a také žáky, kteří si školu vybrali a často na ní i po desítkách let rádi vzpomínají.
Vztah učitele a žáka je ryze osobní, jedinečný až intimní proces. Každodenní pedagogické situace jsou často oboustranně inspirativní, jedinečné a neopakovatelné. Co z toho vyplývá? Vždy bylo chybou, a to za každého režimu, školství zglajchšaltovat, svázat excelovskými tabulkami, zasahovat shora bez podrobné znalosti místních podmínek.
„Ve chvíli, kdy dojde ke sloučení příbramských gymnázií, naši žáci z příbramského regionu přijdou o velmi důležitou výhodu, a to moci si vybrat. Přijdou o výhodu moci si vybrat školu, která nabízí širokou škálu volitelných předmětů, nebo školu, která je vyprofilována na výuku cizích jazyků. Zároveň přijdou o možnost vybrat si osmiletý, šestiletý nebo čtyřletý obor. A to je velmi omezí,“ uvedl ředitel Gymnázia pod Svatou Horou Mgr. Pavel Karnet. „Je to také o tom, že žáci z Příbramska by si nadále neměli možnost vybrat mezi školou velkou (myšleno Gymnázium Legionářů, pozn. redakce) a školou malou (myšleno Gymnázium pod Svatou Horou, pozn. redakce) s jedinečným, takřka rodinným prostředím,“ dodává.
Problematika sloučení či nesloučení příbramských gymnázií se s různými peripetiemi vleče již více než deset let, což je přinejmenším velmi únavné. „Respektuji to, co rozhodne zřizovatel,“ vyjádřila se stručně ředitelka Gymnázia Příbram, Legionářů Mgr. Iva Kadeřábková, která další podrobnosti uvádět nechtěla.
Domnívám se, že opětovná snaha o sloučení příbramských gymnázií ze strany Středočeského kraje značně rozvířila atmosféru středoškolského života, a to učitelů i žáků. Nedivím se, že se do problému zapojilo jak vedení příbramské radnice (ač není zřizovatelem), tak i učitelé samotní a další nespokojení, kteří organizují Petici proti sloučení dvou příbramských gymnázií. Inu, jako bychom neměli dost jiných starostí.
Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Jsem jednoznačně pro sloučení gymnázií. Na takové město jako je Příbram, jsou dvě gymnázia moc. Máme jedno "těžší" (Legionářů) a jedno, které "udělá" každý. Souhlasím s panem Urbanem, že dnes má každý maturitu, či titul Bc získaný na "prapodivné" škole. Dnes jsou na střední školy přijímáni žáci, kteří skončí při přijímačkách na chvostu všech účastníků. A filtr, který by je v prvním ročníku "odfiltroval" nefunguje. Pokud někdo neudělá přijímací řízení, neměl by se dle mého názoru na školu dostat. Ale to se bohužel neděje. Všichni studenti nakonec prolezou až k maturitě, kterou nakonec všichni udělají. A střední školy chrlí "nezaměstnatelné" studenty. Problematické je i řízení "velkého" gymnázia. Paní Mgr. Iva Kadeřábková se na místě ředitelky drží pro mě "nepochopitelným" způsobem. Ve škole, kde v posledních letech došlo k několika sebevraždám studentů a několika pokusům o sebevraždu, měla být už dávno školní inspekce a paní Mgr. Iva Kadeřábková již dávno neměla být na místě ředitelky. Motivovat své žáky při přijetí slovy "vy jste elita, vy jste ti co, budete řídit ty z Dubna", je pro mě též nepřijatelná. Ve chvíli, kdy se začalo na kraji mluvit o výskytu patogenních jevů na gymnáziu, zaměstnala paní Mgr. Iva Kadeřábková jako školního psychologa svého syna, o jehož zkušenostech v tomto oboru lze polemizovat. Pro mě není paní Mgr. Iva Kadeřábková dobrou ředitelkou a managerem, který by měl řídit školu tohoto typu. P.S.: "Homér" byl jedním z nejlepších učitelů češtiny a literatury, kterého jsem poznal. Dodnes "žiju" z jeho výkladu.
Podle mne jsou víceletá gymnázia stále výběrovými školami a jejich kapacita v Příbrami tomu odpovídá aktuálním potřebám. Na druhou stranu je skutečností, že dnes existují místa, kde víceletá gymnázia odčerpávají z okolních škol víc než třeba pětinu žáků. Hlavní motivací rodičů proč dostat svoje dítě na gymnázium, je však zejména úroveň druhého stupně základních škol. Rodiče nevěří, že na některých základních školách v rámci okresu dostanou jejich děti dobrý základ pro pozdější studium na střední a vysoké škole. Rozdíly v kvalitě gymnázií a základních škol ostatně potvrzuje také dokument „Analýza výzev vzdělávání“, Nadačního fondu „Eduzměna“ z roku 2019. Za lepšími znalostmi však nejsou progresivní způsoby výuky nebo diametrálně kvalitnější učitelé, ale spíše působení rodiny a bohužel také sociální složení třídy.
Ze vzdělání se stal byznys a tomu odpovídá i možnost studovat jak střední, tak vysokou školu v podstatě na každé větší vsi, bez přijímacích zkoušek, protože školy soutěží o přežití a přetahují se navzájem o studenty. Díky tomu tady máme obrovské množství bakalářů, magistrů, inženýrů, kteří v praxi hledají uplatnění čím dál hůře, u řady oborů nelze ani spolehlivě definovat, co je to vlastně za obor a k čemu je dobrý. Definice výběrového studia pro většinu škol už dávno neplatí, řada středních a vysokých škol chrlí každoročně tisíce absolventů, po vzoru sovětského modelu, kdy každý zaměstnanec kolchozu měl být vysokoškolák. U pana Hodrmenta, našeho oblíbeného profesora češtiny a tělesné výchovy alias Homéra jsem maturoval z češtiny, na studium se nás hlásilo 120, přijali nás asi 35, 12 studium nedokončilo. Asi za 4 roky byl obor zrušen (geologický průzkum a důlní měřictví), protože už za mne bylo těžké sehnat práci v oboru. Po skončení studia jsem alespoň něco uměl. To o drtivé většině dnešních absolventů silně pochybuji, protože dle mého názoru při tom množství studentů a škol není možné zajistit jejich kvalitní výuku. Jenom doufám, že se z výše uvedeného tématu, který si zaslouží především odborný a neutrální pohled, nestane politická fraška s plejádou teatrálních představení místních politiků, s peticemi, svolanými akcemi na veřejných prostorech a tak dále. Jedině tak je možné setrvání obou gymnázií v Příbrami obhájit.
