130 let příbramského Sokola

2022-05-16 08:18:49 | Svatopluk Chrastina ml., Václav Moravec ©

Letos si připomínáme 130. výročí založení Sokola Pražského a dalších osmi jednot v českých zemích, mezi nimiž je i jednota Sokol Příbram.

Rok 1992 je rokem řady významných výročí. Připomínáme si 160. výročí narození dr. Miroslava Tyrše a 170. výročí narození Jindřicha Fügnera – zakladatelů SOKOLA. Dále si letos připomínáme 130. výročí založení Sokola Pražského a dalších osmi jednot v českých zemích, mezi nimiž je i jednota Sokol Příbram.

Dále je to 400. výročí narození učitele národů J. A. Komenského a 100. výročí založení Komenského župy. A nakonec nelze zapomenout na 110. výročí prvního všesokolského sletu na Střeleckém ostrově v Praze. Tato všechna výročí dala podnět k tomu, aby rok 1992 byl vyhlášen ROKEM SOKOLSKÝM a zároveň byla podnětem ke vzniku tohoto seriálu.

Sokolská myšlenka se šíří jako požár

Jména lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery by měl znát každý příbramský Sokol. Ptáte-li se proč, pak vězte, že oba tito pánové se v prvních červnových dnech roku 1862 zúčastnili výletu Sokola Pražského na Křivoklát a po rozmluvě s jeho předními, dnes bychom řekli, funkcionáři – začali po návratu propagovat sokolskou myšlenku mezi příbramskými vlastenci.

Výsledkem pak byla ustavující valná hromada příbramského Sokola, a to památného dne 18. srpna 1862. Uskutečnila se v hostinci U Heroldů (pro orientaci – zhruba v místech dnešního Českého Dvora). Tak byl tedy v našem městě založen Sokol a již v počátcích se stalo jeho členy 50 místních občanů, samozřejmě vlastenecky založených, neboť v této době vrcholily obrozenecké snahy v českém národě. Mezi prvními cvičenci bylo i několik profesorů, posluchačů Báňské akademie německé národnosti, což zase nebylo tak zvláštní, protože v královském horním městě Příbrami žilo tehdy Němců hodně.

Vlastně až skoro o rok později – 22. června 1863 se konala první řádná valná hromada, na níž byl zvolen do čela Sokolské obce starosta – poštmistr Karel Hail (pozdější dlouholetý starosta města Příbrami). Jeho náměstkem se stal c. k. notář Jan Holmann, jednatelem magistr Čeněk Hnilica, pokladníkem hostinský Alois Pechar a praporečníkem, také již vzpomínaný, krupař Jan Šembera. Takže předsednictvo „bylo na světě“ a mohlo se začít cvičit. Z obnosu sbírky 136 zlatých bylo zakoupeno tělocvičné nářadí a toto umístěno na nádvoří budovy Hlavní školy na náměstí. Cvičení tehdy vedli čtyři posluchači Báňské akademie, kteří byli absolventy Malypetrova tělocvičného ústavu – hlavního to dodavatele prvních cvičitelů a „tělomrsků“ mladému Sokolu.

V létě se cvičilo na nádvoří školy a v zimních měsících přijala cvičence jednoty Sokol pod svůj krov Měšťanská beseda (v místech pozdější synagogy, dnes tržiště, ve staré Příbrami). Sokolové se tak činili, že již 21. listopadu 1863 uspořádali v místnostech besedy první veřejné cvičení. Pěkně jim k tomu vyzpěvoval pěvecký spolek Lumír. Inu, byla to jiná doba.

Cvičení samotné mělo mezi veřejností veliký úspěch a čistý výtěžek – 20 zlatých – byl věnován na stavbu Národního divadla. Sami Sokolové si potom vyšli za odměnu do Stražiště u Mirovic, a to již v nových „štramáckých“ krojích. Byli uvítáni městským zastupitelstvem a ohromným množstvím obyvatelstva ze širokého okolí.

Na Sokolíky v červených košilích, kajdách se šňůrami přes hruď, holínkách a se sokolím pérem na čapce byl jistě pěkný pohled. Postupem doby následovaly i další výlety do okolních vsí a městeček. Myšlenka národního probuzení se šířila jako požár. Pro informaci uvádíme přesné pořadí založení sokolských jednot v českých zemích v roce 1862: 16. 2. Sokol Pražský, 1. 6. Jaroměř, 2. 6. Nová Paka, 25. 6. Kolín, 8. 8. Turnov, 18. 8. 1862 PŘÍBRAM, 5. 11. Jičín, 1. 12. Kutná Hora a 2. 12. Brno.

Úryvek z textu Václav Moravce, Vlastimila Šustra a Svatopluka Chrastiny st.- Historie Příbramského Sokola

Dobové fotografie - Historie Příbramského Sokola

Svatopluk Chrastina ml., Václav Moravec ©