Víte, kde byly hornické lázně, noclehárna či polévkárna?

2014-09-12 09:07:10 | Pavlína Svobodová a redakce ©

Nejen zajímavosti o báňském radovi Jiljím Jarolímkovi, který ve 2. polovině 19. století nechal vybudovat lázně, noclehárnu, polévkárnu a hornickou kolonii, se dozvíte při neobvyklé návštěvě Hornického muzea Příbram na Březových Horách v sobotu 13. září v rámci akce Dny Evropského dědictví.

Hornické muzeum Příbram je i v letošním roce jedním z tradičních účastníků mezinárodní akce s názvem Dny Evropského dědictví konané pod záštitou Ministerstva kultury, Ministerstva pro místní rozvoj, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a dalších partnerů. Jde o evropský projekt, v rámci kterého se bude prezentovat také sekce technických památek a průmyslového dědictví. Tentokrát s podtitulem „Návraty ke kořenům“ chce příbramské muzeum představit veřejnosti některé nemovité objekty i movité památky z oblasti báňského podnikání na Příbramsku, které jsou poněkud neprávem opomíjeny, byť se významně zapsaly do slavné hornické minulosti tohoto regionu i naší země.

Na sobotu 13. září 2014 bude pro návštěvníky národní kulturní památky, Hornického muzea Příbram, připraven ojedinělý program, v němž se mohou všichni zájemci o báňskou minulost těšit na zhruba hodinové společné procházky po Březových Horách, někdejším královském horním městě, nyní součásti Příbrami. V rámci této naučné trasy navštíví v doprovodu lektora z muzea zajímavá místa Březových Hor. Vycházet se bude vždy v sudou hodinu z areálu Ševčinského dolu, odkud se půjde nejprve na březohorské náměstí. Právě zde bude první zastávka s vysvětlením, jak Březové Hory vznikly a kdo byl Jan Antonín Alis – zakladatel hlubinného dolování, na jehož počest bylo náměstí pojmenováno. Jeho zásluhou byl založen důl Vojtěch, kde bylo následně dosaženo poprvé na světě hloubky 1000 m.

Účastníkům bude přiblížena historie některých významných staveb – kostela, školy, bývalé radnice, jejichž vznik se snoubí s rozvojem místního hornictví v 19. století, kdy se ve zdejších dolech vytěžilo až 90 % zásob stříbra v rámci celého tehdejšího Rakouska-Uherska. Dále se bude pokračovat Prokopskou ulicí k někdejšímu šichtamtu (sídlu báňského managementu) a k historickému Prokopskému kostelíku, zasvěcenému patronu havířů. Právě v této lokalitě, v lesíku Koráb, můžeme ještě dnes vidět i pozůstatky starých březohorských cest, co směřovaly k dolům, a současně zde spatříme nerovnosti v terénu, které nám připomínají četná historická důlní díla, jejichž minulost sahá až do středověku.

Účastníci naučně poznávací vycházky se dozvědí také, kde byla továrna na drátěná těžní lana – ta měla ve své době monopol na výrobu v rámci celého státu. V Husově ulici byla kdysi i hornická truhlárna, modelárna nebo kovárna, zásobující celý revír kvalitními pracovními předměty, zejména ručními vrtáky.

Nebude scházet ani informace o sídle strojního a stavebního odboru zdejších dolů, nepostradatelné součásti řízení báňského podnikání. Opomenuta nebude ani bývalá vojtěšská úpravna rud, odkud po struhách je možné dojít až k Jarolímkovým sadům. Zde, na konci vycházky, budou mít účastníci možnost vyslechnout si zajímavosti o báňském radovi Jiljím Jarolímkovi, který právě v těchto místech v 2. polovině 19. století nechal vybudovat lázně, noclehárnu, polévkárnu a hornickou kolonii, ve své době neobyčejně záslužná díla.

Neobvyklou návštěvu Hornického muzea Příbram na Březových Horách můžete zažít v sobotu 13. září při vzpomínaných Dnech Evropského dědictví. Vycházet se bude v 10, 12, 14 a 16 hodin od Ševčinského dolu.

Návštěvníci mohou zároveň navštívit i všechny ostatní areály muzea včetně podzemí na dole Anna, Vojtěch a Drkolnov, a také pobočky v Památníku Vojna, Skanzenu Vysoký Chlumec, v Muzeu zlata Nový Knín nebo ve Špýcharu v Prostřední Lhotě, a to za symbolické vstupné 5 Kč.

S pozdravem Zdař Bůh zve všechny zájemce o hornické památky ředitel muzea Josef Velfl s kolektivem spolupracovníků.


Autor: PaedDr. Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram

Pavlína Svobodová a redakce ©