www.turistika-brdy.cz | www.ohkpb.cz | www.kdno.cz |

Josef Vacek: Úcta Čechů k mrtvým upadá, bude to platit i v Příbrami?

2019-03-05 09:40:50 | KDU-ČSL Příbram, Mgr. Josef Vacek ©

Osobně jsem zklamán z přístupu současného vedení města Příbram k řešení problematiky opravy hřbitovní zdi březohorského hřbitova v Příbrami - Drkolnově. Zeď je historicky vinou špatné údržby ze strany příspěvkových organizací města, nejdříve Komunálních služeb Příbram a později také Technických služeb Příbram, v havarijním stavu.

Foto

Březohorský hřbitov.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Město Příbram, jako faktický právní nástupce bývalého Městského národního výboru v Příbrami, užívalo bezplatně a bez právního důvodu březohorský hřbitov minimálně od roku 1956 až do roku 2006. Tedy dlouhých padesát let a navíc na základě nezákonného rozhodnutí bývalé Rady MěNV Příbram, vedené tehdejším předsedou MěNV Františkem Junkem. A fakticky jedinou významnou investicí ze strany města bylo poskytnutí částky 500 tisíc korun na opravu havarijního stavu hřbitovní zdi v polovině devadesátých let, tedy v období mého starostování.

Město Příbram tehdy uznalo svůj historický závazek a investovalo do opravy zřícené zdi u bývalého ZÚNZ cca půl milionu korun. V roce 2006 za starosty Ing. Ivana Fuksy bylo dlouhodobé užívání hřbitova městem Příbram nově legalizováno dvoustrannou smlouvou mezi městem Příbram a Arcibiskupstvím pražským. Důvodem tohoto kroku byla novela zákona o pohřebnictví z roku 2001 a opětovná povinnost města zajistit další provozování veřejného pohřebiště.

Podpisem této smlouvy se město Příbram a jeho představitelé formálně zavázali k provádění dlouhodobé a kvalitní stavební údržby této významné funerální památky. Avšak další politické reprezentace z různých důvodů tomuto závazku nedostály a faktický stav památky dospěl k dnešní neutěšené situaci.

Vstřícný krok zastupitelstva města, vedeného starostou Ing. Jindřichem Vařekou, o poskytnutí daru 150 tisíc korun na opravu havarijního stavu na konci roku 2017, jsem proto vnímal jako smírné gesto. Jako pokus řešit patovou situaci, vzniklou minimálně padesátiletým neoprávněným užíváním hřbitova ze strany města Příbrami.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že březohorský hřbitov stále velmi výrazným způsobem symbolizuje dějiny našeho města. Zejména proto, že je místem posledního odpočinku jak velkého počtu obětí březohorské důlní katastrofy z roku 1892, tak válečných obětí z období II. světové války. A také mnoha známých báňských odborníků, kteří významným způsobem přispěli k ekonomické prosperitě Příbrami a Březových Hor.

Z tohoto důvodu bych uvítal uvolnění významné finanční investice ze strany města Příbram na provedení celkové a zásadní opravy hřbitovní zdi. Toto politické rozhodnutí by mnozí věřící i nevěřící občané Příbrami vnímali jako finální tečku za neoprávněné bezplatné padesátileté užívání hřbitova ze strany města Příbram. Stejně jako částečnou omluvu za dobovou rezignaci orgánů bývalého Městského národního výboru Příbram na jakoukoliv zásadní údržbu tohoto pietního místa. A zároveň by ho mohli vnímat jako symbolickou tečkou za zákazy komunistické moci sedmdesátých a osmdesátých let minulého století (v období předsedů MěNV Příbram Jaroslava Poláka, Ing. Josefa Černého a Mgr. Jiřího Machaly), která zakazovala křesťanské pohřbívání do země na obou příbramských hřbitovech.

V této době byly totiž mnohé křesťanské rodiny v důsledku „šikanózního“ chování zdejší veřejné moci „donuceny“ k pohřbu svých zemřelých žehem. Tento krok by zároveň byl nejlepší odpovědí na “marxistickou chytristiku” zvláště komunistických zastupitelů (Mgr. Jiřina Humlová a spol.) o tzv. „nenasytné církvi“ a tzv. „porušování“ platných právních předpisů.

Je však smutnou skutečností, že tyto pokleslé názory reprezentují v zastupitelstvu nejenom aktivní komunisté, ale často také politici, hlásící se k tzv. „demokratickým stranám“. Je však si třeba uvědomit, že samotný březohorský hřbitov stále zůstává posvátným prostorem, kde „spí“ mrtví. A proto je třeba najít racionální řešení vzniklého problému.

Jsem přesvědčen, že „pietní tradice“ příbramských a březohorských občanů ke k svým „zesnulým“ jsou stále silnější, než neochota tento problém v rámci  příbramského veřejného života „řešit“.

Mgr. Josef Vacek,
KDU-ČSL Příbram

Jižní okraj březohorského hřbitova.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)


KDU-ČSL Příbram, Mgr. Josef Vacek ©


Tato diskuse již byla ukončena.
Autor:Josef Vacek Vloženo: 2019-03-10 12:53:09 IP: 176.98.110.***
S 930: podle mých informací nebyl prozatim žádný oficiální dokument ze strany města Příbram ve věci možného převodu nebo dlouhodobého pronájmu Březohorského hřbitova na pražské arcibiskupství doručen. Stejně tak si nemyslím, že jde pouze o peníze jak ve svém textu naznačujete. Březohorská farnost sv. Vojtěcha získala za třináct let smluvního vztahu s městem Příbram ve věci pronájmu pohřebiště částku 26 tisíc korun. To je opravdu symbolická suma, která naznačuje, že hlavním duchem nové smlouvy z roku 2006 mělo být především zajištění řádné údržby ze strany města. Jak zde správně ve své poznámce podotkl “Občan Pb.pamětník”, tento svojí podstatou původní venkovský hřbitov, nebyl “technicky” připraven na ohromný “stavební boom”, který v jeho okolí probíhal v śedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech. Začal fakticky stavbou nové nemocnice ZÚNZ Uranového průmyslu, stavbou bytových domů v ulici Jana Drdy, následně v Drkolnovské a Družstevní ulici a fakticky končil počátkem devadesátých let dostavbou obchdního centra Billa (Delvita). Všechny tyto stavební akce, pohyb těžké techniky a lidí v těsné blízkosti hřbitova, musely při minimální údržbě ze strany Komunálních a Technických služeb Příbrami, svůj podíl na současném technickém stavu hřbitovní zdi zanechat. Jinak též úplně neobstojí argument, že pokud není město Příbram majitelem, nemůže do opravy zdi investovat žádné finance. Město a jeho zastupitelé mohou využít v případě veřejného zájmu právní formu daru nebo investicí do opravy zaplatit pronájem pohřebního místa třeba na sto let dopředu. Právní možnosti k řešení vzniklé situace existují, musí je však doprovázet zároveň ochota rozhodnout politicky. Minimálně třeba zahájením nového kola jednání s Arcibiskupstvím pražským.
Autor:L.Šlehoferová Vloženo: 2019-03-09 17:55:29 IP: 176.98.110.***
Pokud si pozorně prohlídnete hřbitovní zeď, je naprosto jasné, že je nutné porazit stromy po obvodu. Jejich kořeny zvedají základy zdi (nemám tušení jak hluboko je zeď založena) . Je zjevné,že postupně spadne celá. Kdo bude mít odvahu udělat radikální řešení ?? Ale pokud to není majetek města jedná se o bezpředmětné přetřásání.
Autor:S930 Vloženo: 2019-03-09 17:06:12 IP: 86.49.224.***
mýlím se, když se domnívám, že autor článku se snaží pokračovat ve "vydrání" Města ve spojení s tématem hřbitovní zdi ? Mýlím se, když se domnívám, že ing.Vařeka pro alespoň akutní vyřešení situace udělal více než měl, mohl ? Mýlím se, když se domnívám, že z dostupných informací vyplývá, že hlavní "brzdou" je Arcibiskupství ? Mýlím se, když se domnívám, že fakticky jde stejně jen o peníze ?
Autor:Anna Čiperová Vloženo: 2019-03-08 14:20:50 IP: 109.72.13.***
Všichni se shodneme na tom, že hřbitov (mám obavy napsat Březohorský), je pietní místo s historickou tradicí. Ale město může ze zákona vkládat finanční prostředky pouze do svého majetku. To, že zafinancovalo opravu části zdi, bylo podle mého názoru, hodně na hraně. Na MZ, kde se o opravě zdi jednalo, byl i zástupce Arcibiskupství, jehož neústupné jednání, mě hodně překvapilo. Josef Vacek - dávám Ti naprosto za pravdu. Jediným možným řešením je převod hřbitova na město. V tomto případě by se město "muselo" i "mohlo" o svůj majetek postarat. Na MZ starosta tuto nabídku Arcibiskupství předložil. Zástupce církve ji jednoznačně zamítl. Jinak řečeno: majetek si necháme, ale město musí tento náš majetek opravovat.
Autor:Richard Hadač Vloženo: 2019-03-08 08:32:06 IP: 194.213.41.***
Tak se tu někteří poštěkali, jiní si zase domluvili rande, nicméně z debaty je potřeba si vybírat to podstatné a toto já vidím právě v artikulaci možných řešení jak nastínil Josef Vacek. Třeba si někdo kompetentní všimne, promyslí, projedná, dohodne, zrealizuje. Snad se tato problematika hne nějakým lepším směrem a prosím - přestaňme se neustále ohánět tím zaklínacím slůvkem PENÍZE - alespoň v tomto případě.
Autor:Josef Vacek Vloženo: 2019-03-07 14:53:37 IP: 176.98.110.***
Podobně nedůstojné dohady o opravu hřbitova v Jaroměři- Josefově vedly nakonec k tomu, že v roce 2012 prošel hřbitov necitlivou rekonstrukcí v investici ruské ambasády v Praze – přes odpor památkářů a navzdory protestům veřejnosti. Neříkám, že něco podobného se stane v Příbrami, ale z minulosti si vzpomínám, že zástupci velvyslanectví Ruské federace, velmi pravidelně kontrolovali, jak se město chová k památníkům a hrobům padlých a zemřelých sovětských vojáků na Příbramsku. A nutno říci, že v minulosti byli s pietou vůči svým padlým vojákům spokojeni. Podobně také Italové z partnerské oblasti Valle di Ledro velmi citlivě při svých návštěvách sledovali stav březohorského pohřebiště a hrobů svých zemřelých rodáků. V cause březohorského hřbitova jde proto o víc než jenom o spor kdo opraví hřbitovní zeď. Řešení vidím v bezúplatném převodu hřbitova nebo v jeho dlouholetém třeba stoletém pronájmu na město Příbram. Ale to je úkol pro politiky, aby jednali a pokusili se současný stav změnit.
Autor:Honza B. Vloženo: 2019-03-07 12:02:03 IP: 109.72.3.***
Výstižně napsané , situace přesně odpovídá dnešní "potrefené" době,Smutné zvláště ve vztahu k zesnulým.Další důkaz ,že nelze stát (obec) řídit jako firmu.Aniž znám jakékoliv podrobnosti,neochota k dohodě je zřejmá.Bude třeba to dotáhnout.ANO líp už bylo.
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-07 10:34:33 IP: 88.103.216.***
Děkuji za omluvu, také se omlouvám, nic se neděje, jenom jsme tak nějak spontánně "odpluli" k podobným tématům na úkor březohorského hřbitova. To bude tím, že poválečný vývoj Příbrami a novodobá uranová horečka jsou neskutečně zajímavá témata, která by si zasloužila podstatně větší pozornost než doposud, třeba ve formě stálé expozice. Bohužel v Příbrami dlouhodobě přetrvává názor, že Hornické muzeum v Příbrami (jinak skvělé muzeum) a Svatá Hora jsou dostačujícím náhledem do historie města Příbrami.
Autor:Michal Profant Vloženo: 2019-03-07 09:44:06 IP: 109.183.195.***
Pane Urbane, asi jste nepochopil, co jsme Vám chtěl říct moji poznámkou, pokud jsem špatně formuloval, omlouvám se.. Holt to necháme, ať se to tu nezaplevelí mimo téma hřbitova, ale má nabídka platí, možná byste zjistil, že strnulá historie má co říct, a proto je dobré ji respektovat ;)
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-07 09:26:49 IP: 88.103.216.***
Za sebe se omlouvám, nějak jsem se do toho příliš položil.
Autor:Redakce Vloženo: 2019-03-07 09:05:42 IP: 176.98.110.***
Obracím se na diskutující se žádostí, aby se drželi věcné stránky dané problematiky, a to bez jakýchkoli osobních invektiv, jinak budu nucen tuto diskusi uzavřít. J. Hodrment
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-07 07:07:43 IP: 88.103.216.***
Pane Profante, jestli se mnou chcete diskutovat, tak si mé příspěvky pořádně přečtěte. Název březohorské sídliště jsem zcela jistě nezpochybnil, celá moje diskuze je o tom, že toto sídliště je městská část Příbram VII a ne městská část Příbram VI - Březové Hory, v souvislosti se stejnou problematikou březohorského hřbitova. Zásadně rozlišuji termín katastrální území od termínu městská část a zásadně se pohybuji v reálném čase, což pro vás historiky je zpravidla problém, protože se nedokážete od té historie odprostit a dost často v ní zamrznete. V Příbrami jsem se narodil a celý život tu žiju a na sídlišti jsem vyrostl, takže bych doplnil ještě jeden zavedený termín pro březohorské sídliště, o to "Nové sídliště". Vzhledem k tomu, že můj otec patřil do skupiny horníků - přistěhovalců, tak bych vám mohl vyprávět i jiné příhody, např. jak chodil do kulturního domu v obleku a holínkách přes rozestavěné sídliště. Holínky se nechávaly před vchodem do kulturáku a dál se pokračovalo v lakýrkách, takže vchod do kulturního domu byl často lemován desítkami párů holínek. Nic ve zlém pane Profante, ale já diskutuji úplně o něčem jiném, takže děkuji za nabídku. Promiň Jiří, ale jseš úplně mimo. Ty se tady snažíš jenom zpochybnit věci, které jsou dané. Já přece netvrdím, že je to tak správně, já pouze tvrdím, že to tak je. Asi to bude tím, že jsem celý život placen za práci a ne za ublíženecké kvílení. Mimochodem, Jak Orlov, tak Žežice (i Lazec a Kozičín) spadají pod Příbram jako její městské části a proto jsou součástí územního plánu Příbrami. Nejsou to tedy samostatné obce a proto nemají svoje vedení, starosta a tak dále a tak dále, tedy stejně jako Březové Hory. Pamatuji se, jak si se ve své době dost angažoval za práva Březových Hor a byl jsi vyřešen tím, že jsi dostal na radnici funkci a tím byl od tebe pokoj. Dneska už tam nepracuješ, tak zase můžeš pro Březové Hory něco udělat. Třeba docílit toho, že Březové Hory budou zase samostatným městem. Historici ti za to udělí metál.
Autor:Michal Profant Vloženo: 2019-03-07 02:34:48 IP: 89.102.189.***
Pro Karla Urbana a další o sídlišti: Vážený pane, historie mluví jinak, sice jsou to vše spojené nádoby, ale sídliště v Příbrami VII bylo zahájeno pod MNV Březové Hory v katastru Březových Hor a je tak v dobových pramenech uváděno, viz například jeho zastavovací plán z roku 1951, kde je uvedeno "sídliště v Březových Horách", stavebníkem byl MNV Březové Hory, doslovně. MNV Příbram potažmo jako stavebník Jáchymovské uranové doly se v jeho výstavbě začaly více angažovat až později, po spojení s Příbramí roku 1953 a druhotném rozšíření plánované kapacity související s novým územním plánem roku 1955-1957, ale i po tomto bylo v dokumentech i například v odborných časopisech a jinde označováno jako "sídliště Březové Hory" nebo "sídliště Nové Březové Hory" apod. Březohorské sídliště je tak historicky zcela adekvátní název, který je i odbornou veřejností používán. 30. března klidně přijďte na moji vycházku po sídlištích, pořádanou KJD, rád Vám vysvětlím :)
Autor:Jiří Schmidt Vloženo: 2019-03-06 22:46:35 IP: 109.72.12.***
Jistě Karle, i když važně nevidim absolutně žádnou podobnost s Henleinovymi sny,,,(?). Takže podle Tebe pokud tam nebylo nic než pole a stavělo se na březohorskem poli a katastru, tak z toho vznikne po zástavbě Příbram? Zajímavé..... takže třeba po nové zastavbě v Orlově nebo v Žežicích z toho vznikla po zástavbě Příbram???
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-06 19:41:04 IP: 89.102.187.***
Ano Jiří, samozřejmě známe pojem březohorské sídliště, který vznikl v době, kdy jeho výstavba v souvislosti s objevením ložiska smolince a jeho těžbě (pojem těžba uranu je v podstatě nesmysl, protože to je prvek, který se získal až následným složitým procesem)a potřebě reagovat na příliv "uranových přistěhovalců" vyplnila proluku mezi Příbramí a Březovými Horami. Takže s Březovými Horami mělo spojitost pouze v tom, že se stavělo na jejich katastru a ten do dneška nikdo nezpochybnil. Myslím, že současný stav určitě dobré jméno a vážnost Březových Hor nepoškozuje. Příbram VII je Příbram VII a žádné Březové Hory. Nesmíš si plést pojmy ze svými dojmy, pak by to mohlo evokovat příběh Konráda Henleina a jeho snu o Sudetech.
Autor:Jiří Schmidt Vloženo: 2019-03-06 18:17:27 IP: 109.72.12.***
Problém nelze zjednodušovat pouze na otazku vlastníka. Zde neplatí obvyklý nájemní vztah, při kterém nájemné pokrývá náklady na opravy a údržbu. Město platí nájemné pouze symbolické a hřbitov využívá pro pohřbívání. Měla by se vyjednat nová pravidla. No, a pro pana Urbana a pana Hadače: Ano, Příbram VII jsou Březové Hory, už v době výstavby se mluvilo i psalo Březohorské sídliště. To že se podařilo tento fakt z povědomí mnoha lidí vytěsnat, je také zásluhou komunistického režimu, který odstranil i název Březové Hory a udělal z nich Příbram VI. A současné členění na městské čtvrti v často nesmyslně vytvořených hranicích je toho pozůstatkem.
Autor:Jaroslav Vloženo: 2019-03-06 13:35:38 IP: 109.72.0.***
A není jádro pudla v tom, že město hřbitov nevlastní, tedy nemůže ze zákona platit opravy něčeho, co není jeho (opravy myšleno nová zeď)? Já ten problém docela chápu a z toho, co čtu a slyšel jsem na zastupitelstvech, tak problém je v neústupnosti církve. Chápu i zastávání pana Vacka jako křesťanského demokrata, chápu i vedení města v roli řádného hospodáře. Nechápu však církev, že nehledá co nejrychlejší dialog a cestu smíru. Ostuda to je, to bez debat. Bohužel to vypadá, že pouze ostuda města, ale pravda bude spíš uprostřed, ne-li směrem k Arcibiskupství.
Autor:Občan PB,pamětník Vloženo: 2019-03-06 13:24:01 IP: 176.98.110.***
Když jsme se kolem r. 1974 stěhovali do ulice J.Drdy, byly kolem hřbitova louky, kam chodili lidé pouze na procházky, jinak tam byl naprostý klid. Poté začala mohutná bytová výstavba a vše, co je s ní spojeno, tedy doprava, inž.sítě a všechny služby s tím spojené.Na takovou zátěž asi zeď´nebyla připravena.Jsou tam přeci pohřbeni naši předkové a oběti katastrof a my je nemůžeme kádrovat, zda byli věřící, nebo né, byli to ve většině občané Příbrami.Podle toho bychom se měli ke hřbitovu chovat. Různé dotace, které jsou z peněz daň.poplatníků vynakládány kolikrát na věci méně potřebné by se mohly použít na opravu hřbitova, také by se mohla, např.v kostelích, udělat sbírka pro tento účel, já sám bych rád přispěl. Hlavně do toho netahat politiku a návist. V kdejaké malé obci mají lidé krásně opečovávané hřbitovy a my bychom to u nás nezvládli?
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-06 08:47:48 IP: 88.103.216.***
Na březohorský hřbitov je potřeba pohlížet také jako na významné historické a společenské místo, na památku, která by měla být ozdobou města (prodejna secondhandu v budově správce hřbitova - márnice? už naštěstí zmizela). A to včetně přiléhající aleje, která je nedílnou součástí hřbitova a která by si také zasloužila větší pozornost. Zatím se o ní tak akorát opírají stojící auta. Vzhledem k tomu, že se pohybuji zásadně v reálném čase, tak si myslím, že na tahu je především současný vlastník hřbitova, tedy zejména on by měl mít zájem na opravě hřbitova. Takže bych lehce nesouhlasil s Josefem o odpovědnosti města Příbrami. Jestliže vlastník hřbitova odmítá investice do nejenom opravy zdí, ale i celkové revitalizace hřbitova, pak podle mne není možné,aby tuto roli převzalo město Příbram. Ideální by byla samozřejmě vzájemná spolupráce. Z Josefova článku navíc paradoxně vyznívá, že investice do hřbitova šly výhradně ze strany města Příbrami. Bez aktivního přístupu vlastníka hřbitova není možné tuto problematiku vyřešit.Asi by nebylo od věci vyslechnout si oficiální stanovisko Arcibiskupství pražského k této problematice.
Autor:Richard Hadač Vloženo: 2019-03-06 08:00:18 IP: 194.213.41.***
Naprostý souhlas s Karlem Urbanem. Dle výkladu p. Schmidta by jsem neměli Drkolnov, Novou Hospodu, ani Sázky, ale jen Příbram, Březové Hory a Zdaboř - tento výklad je podle mého názoru naprosto zcestný. K tomu, kdo co (město vs. arcibiskupství) - já jsem spíše zklamán, že obě strany připustily takovéto veřejné a mediální "handrkování" a ač svým přesvědčením mám k jedné straně jednoznačně blíže, tak mám pocit, že tuto problematiku, vzhledem k úctě k zemřelým, nezvládla důstojně ani jedna strana. Toto jsou ty okamžiky, kde nelze stát (město) řídit jako firmu a kdy je potřeba jednat a dělat i případné kompromisy popř. ústupky (platí pro obě strany). Tomu se říká politika, to je to o čemž jsme poslední dobou masivně přesvědčováni, že je to špatné a že je potřeba pouze makat a že to někdo všechno udělá za nás - prostě ať jsme v klidu.
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-06 06:57:44 IP: 88.103.216.***
V článku je správně uvedeno, že se jedná o březohorský hřbitov. To že se nachází v katastrálním území Březové hory ale neznamená, že to jsou Březové hory. To by např. bylo i sídliště v Příbrami VII. Je potřeba rozlišovat co je kat. území a co je městská část.
Autor:Václav Dvořák Vloženo: 2019-03-05 23:43:14 IP: 178.255.168.***
Pro mne bylo velmi smutné, když jsem na zasedání ZM, na kterém se rozhodovalo o opravě zřícené zdi, viděl, jak drsně materialisticky vystupovali zástupci arcibiskupství: na opravu nedáme ani korunu! Žádná úcta k mrtvým, vyšší hodnoty, snaha o společné řešení - šlo jim jen o peníze...
Autor:Jiří Schmidt Vloženo: 2019-03-05 21:58:40 IP: 109.72.12.***
Chtel bych připomenout, že se hřbitov není v Příbrami-Drkolnově, ale na Březovych Horach! A pro přesnost- to že se tam nemůže pohřbívat "do země" bylo schvaleno nově za starostovaní pana Vacka, údajně na zakladě hydrologickeho průzkumu.....ja byl tehdy i pro pohřbivani do země.
Autor:Karel Urban Vloženo: 2019-03-05 10:55:45 IP: 88.103.216.***
Na březohorském hřbitově jsou pochováni i italští vysídlenci, kteří se po vysídlení rakousko - uherskými úřady za I. světové války do Čech a na Moravu nedočkali návratu domů. V roce 2009 byla na březohorském hřbitově slavnostně odkryta pamětní deska - vzpomínka na italské vysídlence z oblasti Valle di Ledra, kteří byli umístěni v Příbrami a na příbramsku. Toto pietní místo potomci vysídlenců a obyvatelé Valle di Ledra navštěvují při každé návštěvě Příbrami. Valle di Ledro je zároveň jedním z partnerských měst města Příbrami.

Podporujeme

Divadlo Antonína Dvořáka Příbram a Kino Příbram
MHD Příbram - jízdní řády

Aktuální jízdní řády najdete ZDE.

REKLAMA

Starožitnosti, antik Chod

© Mgr. Jaroslav Hodrment
Webhosting a domény od GIGASERVER.CZ
Právní doložka