www.turistika-brdy.cz | www.spolekvectvrtekcz | www.ohkpb.cz | www.kdno.cz |

Arcibiskup Josef Beran v Příbrami

2018-04-24 06:53:30 | Státní okresní archiv Příbram, PhDr. Věra Smolová ©

Msgre Dr. Josef Beran byl uveden do úřadu pražského arcibiskupa v prosinci 1946. Již v příštím roce 1947 se mělo konat při příležitosti výročí mučednické smrti našeho zemského patrona sv. Vojtěcha (+997) putování ostatků tohoto biskupa z rodu Slavníkovců po celé zemi, které mělo napomoci nápravě mravní devastace našeho národa z válečné doby.

Foto

Arcibiskup Josef Beran na Příbramsku v květnu 1947, vpravo František Jásek, farář z Dolních Hbit, vězněn nacisty 1943–1945 a komunisty v letech 1951–1952.
(Foto Státní okresní archiv Příbram)

Svatovojtěšské slavnosti, zahájené v Praze 23. dubna 1947, měly v Příbrami probíhat v červenci. Již na druhou polovinu května byl ale naplánován Eucharistický sjezd příbramského vikariátu, kterého se měl zúčastnit i Josef Beran. Všichni se těšili, že budou moci projevit svůj hold a slib věrnosti člověku, který hrdinně osvědčil svou lásku k vlasti a za druhé světové války byl vězněn v Terezíně a v Dachau.

Arcibiskup přijel v neděli 18. května do Příbrami, kde ho na náměstí přivítaly davy lidí z měst a i okolí. Po bohoslužbách se odpoledne odebral na Svatou Horu, kde ho v přítomnosti několika tisíc poutníků uvítal svatohorský rektor, redemptorista Josef Hynek. Arcibiskup na Svaté Hoře přenocoval a příštích 14 dní se účastnil bohoslužeb a udělování svátosti biřmování (křesťanské dospělosti) v jednotlivých farnostech příbramského vikariátu. Navečer se vždy vracel na Svatou Horu, aby zde nabral sil před cestou do další obce. Na Svaté Hoře byl také policejně přihlášen, když se konalo z 22. na 23. května 1947 všeobecné sčítání lidu. Před odjezdem slíbil svou účast i při korunovační slavnosti. 15. června 1947 na Svatou Horu všemi milovaný arcibiskup opravdu přijel a zde přítomným asi 20 000 poutníků požehnal.

Svůj odmítavý postoj vůči nastupující komunistické totalitě zveřejnil arcibiskup Josef Beran v únoru 1948 ve svém pastýřském listu. Díky jeho postoji a jednotě biskupského sboru se církev stala poslední institucí ve státě, která odolávala nátlaku komunistických úřadů. Na Příbramsko se arcibiskup vrátil ještě v říjnu 1948, kdy vysvětil opravený kostel sv. Václava v Milíně, poškozený za druhé světové války při bombardování.

V roce 1949 se pokusil komunistický režim zlikvidovat katolickou církev „dohodou“ s její nepevnou částí věřících. V červnu byla vyhlášena Katolická akce, kterou v Praze 15. 6. 1949 tajná biskupská konference odmítla. K tomu byl vydán pastýřský list, který se měl číst v našich katolických kostelích v neděli 19. 6. o slavnosti Božího těla.

Arcibiskup Beran pronesl v sobotu 18. 6. 1949 ve strahovském klášterním kostele veřejné kázání, ve kterém vyzval věřící lid k větší jednotě s biskupem, k vytrvalosti a lásce ke Kristu. O den později, v neděli 19. 6. 1949, se o slavnosti Božího Těla měl po mši konat obvyklý průvod. Katedrálu ale obsadili členové Lidových milicí a příslušníci Státní bezpečnosti, Josefa Berana zatkli a internovali v arcibiskupském paláci.

P. Josef Hynek pastýřský list v neděli 19. 6. na Svaté Hoře přečetl a promluvil o náboženské nesvobodě, a proto byl 22. června 1949 předvolán na příbramskou radnici a vyslýchán zemědělským tajemníkem Miloslavem Tesaříkem, tajemníkem Okresního akčního výboru Národní fronty. Po tomto výslechu odjel P. Hynek do Prahy, kde se pokusil dostat na audienci k již internovanému arcibiskupovi Beranovi. Josef Hynek byl 24. 6. 1949 zatčen a celý den a noc vyslýchán asi desítkou důstojníků StB. Protože na 26. 6. 1949 připadla slavnost Korunovace a StB se bála nepokojů, byl P. Hynek propuštěn. Musel se ale pod výhrůžkou vzetí do vazby písemně zavázat, že na Svaté Hoře udrží klid. P. Josef Hynek tento slib dodržel, ale při slavnosti Korunovace a následně také další neděli vystoupil před pokojnými poutníky na Svaté Hoře na obranu církve před zlovůlí komunismu. Od té doby už se na něj StB trvale zaměřila.

Není mi známo, že by se s arcibiskupem Beranem, internovaným postupně na několika místech, ještě někdy sešel. Již 2. února 1950, tedy už před vypuknutím dubnové Akce K, byl P. Josef Hynek zatčen a v lednu 1951 odsouzen pro velezradu na 12 let nepodmíněně.


Státní okresní archiv Příbram, PhDr. Věra Smolová ©


REKLAMA

Město Příbram
Počasí

Podporujeme

Divadlo Antonína Dvořáka Příbram a Kino Příbram

Doporučujeme!

Spolek ve čtvrtek

REKLAMA

Starožitnosti, antik Chod

© Mgr. Jaroslav Hodrment
Webhosting a domény od GIGASERVER.CZ
Právní doložka