www.turistika-brdy.cz | www.spolekvectvrtekcz | www.ohkpb.cz | www.kdno.cz |

Kde zemřel Jan Antonín Alis

2016-04-18 07:58:02 | PhDr. Věra Smolová ©

„Hornictví je minulostí, ať žije hornictví“, je napsáno u fotografie na obálce příbramského dubnového Kahanu. Proto si jistě zaslouží vzpomínku i všem Příbramanům známý vysokopecký rodák hormistr Jan Antonín Alis (1732-1801), který zdejší stříbrné doly přivedl k jejich novověkému rozkvětu.

Foto

Příbram. Padesátá léta 20. století.
(Foto Státní okresní archiv Příbram )

Podrobný článek o rodu Alisů, který počínaje Francouzem a zlatníkem Ludvíkem de Alis od roku 1675 nejméně ve čtyřech generacích významně ovlivnil rozkvět Příbrami, vyšel ve sborníku Podbrdsko v roce 2013, a proto není třeba se o jednotlivých členech této rodiny rozepisovat.

Onen článek byl však napsán před generální inventurou v příbramském okresním archivu, při které byl nalezen kromě jiných pokladů pravděpodobně Brummeisenův „převodník“ čísel příbramských domů z konce 19. století. Je to mimořádně cenná pomůcka, která v kombinaci s dalšími archiváliemi a materiály například učitele a příbramského místopisce Jana Brzáka teprve nyní umožňuje bezpečnou identifikaci všech příbramských domů podle popisných čísel, která se od dob třicetileté války do roku 1890 (během 200 let) změnila – věřte nevěřte - pětkrát! Konečně tedy lze s jistotou určit, kde kdo žil v Příbrami během 19., 18. a 17. století.

Vlevo od nynějšího domu U Modrého hroznu (č. p. 143/I) směrem do Pražské ulice stával před rokem 1648 dům (nyní č. p. 142/I), mezi jehož majiteli byl i soukeník a konšel Jan Hlasivec. Za třicetileté války se z něj stalo spáleniště pojmenované po svých majitelích Syslovské a pak Peksovské. V roce 1669 si na něm měšťan Dvořák postavil nový dům. Jeho dceru Annu si vzal za manželku Antonín Stroff, syn konšela a osm let i primátora Václava Stroffa, který byl ovšem v té době už zase jen radním, protože se zjistilo, že s obecním majetkem nedobře hospodařil (ve svůj prospěch, ale špatně se to prokazovalo).

Antonín Stroff odkoupil podíly ostatních dědiců a byl majitelem tohoto domu se stodolou a dvěma haltýři až do roku 1716, kdy ho se ziskem prodal svému mladšímu bratrovi Františku Ignáci Stroffovi. Vzhledem k tomu, že Stroffovi byli opravdu majetní, došlo zřejmě ve 20.–30. letech 18. století k přestavbě domu tak, jako v případě lékárny u Bílého lva na rynku a Bechyňského zámečku na konci Plzeňské ulice – všude se v prostorném obytném patře nacházely nádherně malované dřevěné stropy, sloužící i k zateplení místností.

O obecním úředníkovi Václavu Antonínu z další generace Stroffů je známo, že si půjčil od svatohorského superiora 1500 zl., které nedokázal splácet, a tak v létě 1776 ráno před obnovou městské rady ujel s obecními koňmi a ve vypůjčeném kočáře do Prahy i s 408 zl. a 13 kr. z obecní pokladny. Před půlnocí dalšího dne byl dopaden na Malé Straně v hospodě, ale už bez peněz. Byl uvězněn a poslán k hrdelnímu soudu v Berouně. Rozsudkem apelačního soudu byl odsouzen k šibenici, ale příbramský magistrát se připojil k žádosti Stroffovy manželky o milost. Stroff byl místo oběšení odsouzen na dva roky do pražského špinhauzu a jeho dům byl prodán v dražbě.

Stroffův zadlužený dům konskripční číslo 172 (nyní tedy č. p. 142/I) koupila Josefa Kušičková, majitelka sousedního domu a bohatá vdova po radním Janu Václavu Kušičkovi, který byl členem magistrátu přes 40 let. V roce 1783 odkázala polovinu někdejšího Stroffova domu svému novému manželovi, mydláři Václavu Kubánkovi, který se pak stal jeho majitelem na několik desetiletí.

Od konce osmdesátých let 18. století pronajímal Václav Kubánek v prvním patře zděděného domu byt, který byl na příbramské poměry opravdu luxusní. Měl tři pokoje, kuchyni, spíž, komoru a sklep. Není známo, kdy a jak si tento reprezentativní byt pronajal c. k. horní rada a hormistr Jan Antonín Alis, jinak majitel hospodářské usedlosti v poměrně vzdálené Zdaboři, ale podle zápisu v příbramské úmrtní matrice právě zde dne 19. září 1801 zemřel.

Možná i proto, že tato skutečnost dosud nebyla známa, byla pamětní deska Janu Antonínovi Alisovi v roce 2009 umístěna na zdi jeho zdabořského statku, který krátce před svou smrtí prodal. Velká část příbramských (hornických) oslav ale bude v červnu 2016 probíhat právě na náměstí, na které Jan Antonín Alis hleděl z oken svého bytu až do posledních chvil svého života. A pokud měl ještě dost sil se z okna vyklonit a podívat se vlevo, viděl přímo do bočních oken z pokoje v patře domu č. p. 144/I, v němž se roku 1675 nebo 1676 ubytoval po svém příchodu z Francie jeho obdivuhodný praděd Ludvík de Alis. A víte, proč se muselo roku 1684 při stavbě domu U Modrého hroznu, stojícího mezi nimi, ustoupit na straně do náměstí o kousek dál? Aby – dle dochované smlouvy – nestínil a nebránil panu zlatníkovi Alisovi ve výhledu z oken.

Záznam v Příbramské matrice.
(Foto Státní okresní archiv Příbram)
Příbram. Začátek 20. století.
(Foto Státní okresní archiv Příbram)


PhDr. Věra Smolová ©


REKLAMA

Město Příbram
Počasí

Podporujeme

Divadlo Antonína Dvořáka Příbram a Kino Příbram

Doporučujeme!

Spolek ve čtvrtek

REKLAMA

Starožitnosti, antik Chod

© Mgr. Jaroslav Hodrment
Webhosting a domény od GIGASERVER.CZ
Právní doložka