www.turistika-brdy.cz | www.spolekvectvrtekcz | www.ohkpb.cz | www.kdno.cz |

125. výročí posvěcení kostela sv. Vojtěcha

2015-09-23 09:28:43 | PhDr. Věra Smolová ©

Březohorská obec, přifařená k Příbrami, měla pouze malou kapli sv. Prokopa, a tak už po polovině 19. století uvažovala o stavbě kostela v centru. V dubnu 1875 navštívil Březové Hory pražský arcibiskup, kníže Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg. Prohlédl si plány na nový kostel a přislíbil svou pomoc. Byl sestaven rozpočet na stavbu nového kostela, fary a hřbitova ve výši 80 054 zl., jenže obec měla na hotovosti pouze 29 418 zl.

Foto

Březové Hory, kostel sv. Vojtěcha, pohlednice
(Zdroj: Státní okresní archiv Příbram)

Proto bylo rozhodnuto prozatím vyřešit tíživou situaci přestavbou prokopské kaple, dokončenou roku 1879. Pro budoucí farní expozituru byla postavena v roce 1877 budova vedle radnice, na místě, kde dříve stávaly masné krámy. Duchovním správcem farní expozitury se stal P. Antonín Maděra.

Horní úřad daroval obci pro vystavění nového kostela tzv. Šmídovský pahrbek (na místě staré Schmiedschacht, Kovářské šachty). Roku 1873 byl koupen pro stavbu kostela od Karla Wimmera za 3 600 zl. ještě blizoučký hostinec se stodolou. Těžařský sjezd zdejšího c. k. a spolutěžařského Karlo-Boromejského hlavního závodu 30. října 1873 věnoval na stavbu kostela 5000 zl. V únoru 1878 zakoupila obec k rozšíření stavebního místa pro budoucí chrám od manželů Urešových domek č. p. 45 za 700 zl. z nápojové přirážky čili pivního krejcaru.

V lednu 1885 byly zastupitelstvu předloženy nákresy Antonína Bauma a pražského architekta Bedřicha Münzberga. Obec však měla málo peněz, a tak požádala na stavbu kostela o příspěvek 20 000 zl. z náboženské matice. Žádost museli schválit nejen obě sněmovny, ale i císař František Josef I. Ministerstvo vydalo usnesení, že podle přání konzistoře se z expozitury stane samostatná fara, teprve až bude kostel dokončen.

Náklad na jeho postavení byl vyčíslen na 48 349 zl. a nájem stavby byl svěřen Antonínu Bastlovi, podnikateli staveb z Příbramě, s vyloučením práce sklenářské, hodinářské, sochařské, umělecké malby a hromosvodů. Zemní stavba byla svěřena Čeňku Sochovskému.

V červenci 1886 se začaly kopat základy k novému kostelu. Čekalo se, že ve větší hloubce se narazí na pevnou půdu, vhodnou pro stavbu. Narazilo se ale na průkopy a stařiny na visutém couku poblíž staré Kovářské šachty, které by i při překlenutí neposkytovaly záruku pro trvalou stavbu. Proto byly práce pozastaveny a pro kostel se hledalo jiné místo.

Nedařilo se ho najít, a tak se do záležitosti vložilo c. k. horní ředitelství. Vyslalo hornicko-technické znalce pod vedením vrchního horního správce Karla Brože. Při průzkumu příčnými průkopy objevili skalnatou půdu a shledali, že malým posunutím základů severovýchodním směrem se tu bude moci bez obav stavět. Proto byl ještě vykoupen domek Žůčkových č. p. 43, někdejší obecní pastouška.

Kopání základů pokračovalo s velkým úsilím. Dne 9. října 1886 se začalo s vyzdíváním základů na východní straně. V dubnu 1887 bylo v důsledku vynucené změny polohy kostela rozhodnuto postavit úplně novou budovu fary se zahradou a zbourat před deseti lety postavenou faru kvůli získání místa pro vznik ulice a prostoru kolem kostela. Proti tomu podali majitelé sousedních domů námitky, jejichž vyřízení se vleklo. Obci hrozilo odebrání státní subvence 10 000 zl. na výstavbu kostela. Proto musela složit záruku ve výši 2 300 zl., že při stavbě kostela nenastane žádná prodleva a škoda. Bylo také rozhodnuto, že na stavbu nové fary poblíž nového kostela se použije stavební materiál a všechny vnitřní řemeslnické potřeby ze staré fary. Stavěla se podle návrhu architekta Münzbergera roku 1888.

Dne 24. května 1887 se obecní výbor usnesl, že kostel bude zasvěcen svatému Vojtěchu jakožto patronu zdejšího nejvýnosnějšího dolu. O Prokopské pouti se konala slavnost kladení základního kamene. Do základů kostela byl vložen pamětní spis a v pozinkovaném plechovém pouzdru několik stříbrných, zlatých a měděných běžných mincí a slavnostních penízů.

Stavba pokračovala velmi rychle. Benedikce (požehnání) dostavěného chrámu proběhla 13. října 1889, a od toho dne se v něm konaly bohoslužby. Dne 21. září 1890 kostel vysvětil arcibiskup František de Paula hrabě Schönborn. Na památku této slavnosti byl ražen pamětní stříbrný peníz, na jehož líci je reliéf kostela s hornickým odznakem a datem svěcení.

Dne 27. června 1896 byla zdejší farní expozitura na žádost duchovní správy a městského zastupitelstva povýšena na samostatnou faru a začala vést matriky. Březohorští se zavázali, že si nebudou činit žádný nárok na spoluúčast při obsazování místa faráře a že budou každoročně 12. září putovat na Svatou Horu na poděkování za toto privilegium. Zavázali se na své náklady udržovat farní budovu a platit odměnu řediteli kůru, kostelníkovi, zvoníkovi, kalkantu (šlapači měchů u varhan), hrobníkovi a posluhovačce, zajišťovat mešní víno, světlo, prádlo, kostelní roucha a nádoby. Chrámový personál dosazovalo zastupitelstvo se souhlasem faráře. Prvním definitivním farářem byl v roce 1899 ustanoven P. Emanuel Hrdlička (od roku 1905 příbramský děkan).

Předzvěstí nových časů byla oslava 100. výročí benedikce kostela, která se ale konala 14. října 1989 pod kontrolou okresního církevního tajemníka. Pozván byl i někdejší administrátor fary P. Riant, tehdejší kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta, který ale na protest proti státnímu zásahu nepřijel. Mši celebroval zdejší administrátor P. Jiří Rozmajzl, koncelebranty byl březohorský rodák Msgr. Jaromír Korejs a P. Václav Kratochvíl, slivický administrátor a po roce 1990 příbramský děkan. Svobodná oslava výročí posvěcení kostela za účasti P. Rianta se konala v září 1990.


PhDr. Věra Smolová ©


REKLAMA

Město Příbram
Počasí

Podporujeme

Divadlo Antonína Dvořáka Příbram a Kino Příbram

Doporučujeme!

Spolek ve čtvrtek

REKLAMA

Starožitnosti, antik Chod

© Mgr. Jaroslav Hodrment
Webhosting a domény od GIGASERVER.CZ
Právní doložka